|
Veliký Bože,
který jsi ve své nekonečné moudrosti dopustil, aby na naše
bedra klesl kříž velikého utrpení, prosíme Tě, zalij je
rosou své milosti, aby z něj vyrostl prostý kvítek lidského
štěstí a pokoje. Dej, ať trnová koruna, kterou nosíme jako
svatý odznak Tvých bojovníků, vtiskla našim duším statečnost
a odhodlání prvních mučedníků, ať rány, kterými jsme přibíjeni
zlobou rouhačů v žaláře nesvobody, se stanou plamenem lásky
a kolébkou bolesti, z níž se zrodí nové lidstvo bez falše
a klamu, jemuž pak vseješ svoje království ducha.
Dej, prosíme Tě
Pane náš, aby slzy, které vytekly a vytekou z bolesti jako
projev nemohoucnosti lidské, v modlitbě k Tobě o
pomoc se staly Tvou svatou krví, která zavlaží a zúrodní Tvým
požehnáním veškeré počínání za nastolení nekonečné
svobody Tvého slova, jež se stane základním kamenem víry a
modlitby. Jejím prostřednictvím náš kříž a utrpení se
stanou radostí, ve které rozkvetou srdce tichou pokorou Tvé Božské
přítomnosti. Amen
|
I.
Vedou Tě před soud,
aby Ti vyřkli rozsudek
dle vůle lidu.
Co žádá lid? Trest!
Vždyť odsoudil Krista k smrti,
ač mu den předtím
volal Hosana.
|
 |
II.
Když duše si stýská
na nespravedlnost osudu,
když bezmocně se vzpíráš
ranám a těžkému kříži,
pohlédni na Ježíše,
na Jeho pokoru,
s níž přijímá kříž
a On dodá ti síly
a odvahy
k smutné cestě
ve vězení.
|
 |
|
III.
Víc než lze snést
tě tíží rány osudu,
že klesáš
a marně hledáš
vysvobození.
Je nutno znovu se vzchopit
a pokorně donést
svůj kříž
až na konec utrpení.
Ježíši, padající
pod tíhou kříže
|
 |
IV.
Je smutná
a dvojnásob bolestná
cesta Tvé matky
za Tebou do vězení.
Namísto radosti a pýchy nad Tebou
je pokořena až k slzám.
Jak Tě má utěšit?
Slova jsou zbytečná
kde srdce hovoří.
Když Tě všichni bijí,
matka Tě pohladí.
Když Tebou všichni pohrdají
matka s láskou Tě povzbudí.
Pohleď na Matku Páně,
jež potkává Syna,
vedeného na smrt
a v davu vrahů
jej objímá pohledem láskyplným.
Jí pokořené a přece oslavené
odevzdej svou matku i sebe
aby vám oběma
vyprosila smilování.
dej mi svou útěchu,
abych tě sledoval bez reptání.
|
 |
|
V.
Nezoufej
ani v největší beznaději
a když se ti zdá
žes vyčerpán
a sám, opuštěn,
Bůh nedá ti zemřít
v půli cesty.
Ve chvíli nejtěžší
pošle ti přítele,
aby tě potěšil,
pomohl donést
tvůj kříž,
aby ti ulehčil
břemeno těžké,
bys snáze došel sám
k vykoupení.
|
 |
VI.
Vězení ti vtiskne
nesmazatelné znamení
křivdy a pokoření.
S kým se podělíš
o břímě těžké ?
Jen své jedné
duši věrné
dáš hlavu do dlaní
a vypláčeš
bolest utrpení.
|
 |
|
VII.
Popros Ježíše,
podruhé klesajícího
pod tíhou kříže,
aby ti odpustil
tvou malou víru
a tvou slabost.
Hleď, jak zmučen jest On
a kolik ještě vytrpí
než dokončí Dílo.
Je nutno klesnout,
abys porozuměl
plnému odevzdání
do vůle Páně.
|
 |
VIII.
Sám zmučený,
ponížený,
potupený,
zkrvácený,
poplivaný
vedený na smrt
Ježíš těší
plačící ženy
pohledem lásky,
smilování
a odpuštění.
Když jdeš k návštěvě
zmučený a toužící,
nedej znát bolest,
ale rozdávej lásku,
úsměvem zakrývej rány srdce . . .
|
 |
|
IX.
Jen pohled na kříž
ti dodá odvahy,
abys znovu povstal,
když už myslíš,
že nelze dál,
když zoufáš bolestí beznaděje.
Hleď jak Ježíš potřetí klesá,
unaven k smrti,
aby znovu povstal
a donesl kříž
až na horu pokoření.
|
 |
X.
Styděl ses,
když ti u soudu strhali roušku
své cti,
tvého jména,
pokáleli tvou roklinu,
tvé přátele,
činili si výsměch
z tvých prostých činů ?
|
 |
|
XI.
Ježíše
přibili na kříž.
Tragedie
vyvrcholila.
I
tys měl vyvrcholení
své
tragedie.
Každý
se zachvěl při řeči
prokurátora,
při
vynášení rozsudku.
Teď
padlo tvé jméno
jak
rána palicí.
Vydrž,
buď pevný v té chvilce
poslední,
oči
publika tě sledují,
nedej
jim znát bolest,
spíš
pohrdání.
Je
nutno vydržet
k dokonání.
|
|
XII.
Dokonáno
jest !
Dílo
zloby, hněvu, nenávisti
a
hlavně strachu !
Skončeno
divadlo
a
mocipáni zase na chviličku
se
cítí v bezpečí.
Jsi
mrtev pro svět,
odstraněn
z cesty.
Jen
Ježíš zmučený k smrti
tě
sílí a naději vlévá,
že
i Tobě kyne
znovuvzkříšení.
|
|
|
XIII.
Smutné,
šedé a pusté
je
vězení
jak
hrobka.
Studí
jeho zdi i jeho strážci
a
těžší než kámen náhrobní
je
zloba lidí.
Však
věř Kristu,
že
vstal z mrtvých,
z hrobu
pokoření
i
pro tebe.
Že
tobě též sešle anděla,
aby
ti odvalil kámen uzavření
a
vyjdeš volný,
svoboden
a
čist !
|
|
XIV.
Aleluja!
Vstal Pán oslavený !
Zmařil
naděje proklatců
a
pokořil své vrahy.
Vstal
i pro tebe,
aby
ti sejmul pouta pokoření
a
vzkřísil tě k životu
a
oslavení.
|
|
|
