Expozice Infocentra Zámku Ostrov prezentuje historii rudného hornictví v Krušných horách od 15. do 20. století, zobrazuje každodenní život horníků, měšťanů a podnikatelské šlechty Schlicků, krušnohorská řemesla 19. století.

 

Expozice jsou rozděleny do tří částí. První část se týká rudného hornictví a nachází se v Sala Terreně, nebo-li první výstavní sál. Druhá část se nachází přímo v informačním centru a je zaměřená na pracovní tábory na Jáchymovsku. Třetí nejatraktivnější část se nachází v druhém výstavním sále a je věnována šlechtickému rodu Schliků, mincování, jáchymovské latinské knihovně a krušnohorským řemeslům. Zejména paličkářství, rukavičkářství a lžičkářství.

 

 

KONTAKT:
Infocentrum (vchod z boku)
Tel.: 354 224 950
Email: zamek@dk-ostrov.cz

PROVOZNÍ DOBA, EXPOZICE : pondělí - neděle: 10:00 - 17:00 hod., červen a srpen 10:00- 18:00 hod.
Poslední prohlídka v 16:00 hodin, prázdniny v 17:00 hodin.
Program zajišťuje Dům kultury a naleznete ho zde na stránkách v rubrice -  PROGRAM

Nejzajímavější exponáty z  výstav v podkroví a sala terreně ostrovského zámku
Velmi často se setkáváme s otázkou: Který exponát je nejzajímavější? Který exponát je nejdražší? Na tyto otázky obvykle historik neumí a ani nechce mnohdy odpovědět. Je to těžké. Hodnota exponátu se stanovuje z hlediska historického, uměleckého a tržního. A zajímavost? Všechny sbírkové předměty jsou zajímavé, všechny jsou cenné, jinak by nebyly vystaveny v expozicích a nebyly by ani součástí muzejních sbírek.

Vybrali jsme pro Vás snad ty nejzajímavější:
Kazeta (šperkovnice, pokladnice) z tepaného stříbra. Jde o dílo evropského významu. Kazeta je osazena 44 jáchymovskými a plánskými tolary Schlicků (Šlik, Schlik). Tolary jsou zasazeny do stříbrných, pozlacených rámečků. Na dně kazety vystupuje reliéf tvořený plody granátových jablek, hrušek a vinné révy. Jedná se o augsburskou stříbrnickou práci Johanna Andrease Thelota s doloženým autorským určením. Byla vytvořena v letech 1680 – 1690.  Kazeta byla prohlášena za kulturní památku. Národní památkový ústav - územní památková správa na Sychrově.

Holba z tepaného stříbra. Jedná se o dílo evropského významu. Na čelní stěně je zakomponován líc plánského šlikovského dvoutolaru(?) Františka Arnošta Schlicka, hraběte z Bassana (+1675) od mincmistra Johanna Pelleta von Hundta z roku 1660. Na víku je jeden z nejstarších šlikovských, jáchymovských tolarů od mincmistra Ulricha Gebharda (rub s titulem českého krále Ludvíka). Tolar je nedatovaný, ale pravděpodobně pochází z doby kolem roku 1520. Holba byla vyrobena jako dar hraběte Františka Schlicka Gustavu Kalixtu Bironovi, vévodovi Kuronskému, otci  kněžny Zaháňské. Holba je prací několika stříbrníků. Nejstarší  augsburská značka pochází z 2. poloviny 17. století a nejmladší  od drážďanského šperkaře a stříbrníka Christiana Heinricha Rossbacha z roku 1817. Holba byla prohlášena za kulturní památku. Pochází ze soukromé sbírky rodiny Schlicků.

Štěpán hrabě Schlick:  Horní zákoník pro Jáchymov. Zákoník byl vydán v Lipsku Valentinem Schumanem roku 1518.  Na titulním listu je dřevořez: sv. Anna, sv. Jáchym drží erb Schlicků. Vazba je pergamenová, zdobená slepotiskovým páskem, na obou deskách heraldické supralibros Lobkowiczů s iniciálami „V.A.P.H.V.L.“ ( Vdalrik Adam Popel Herr von Lobkowicz). Oldřich Adam z Lobkowicz byl nejvyšším mincmistrem, zemřel v roce 1652. Horní zákoník pro Jáchymov byl prohlášen za kulturní památku. Národní památkový ústav Praha – Státní zámek Mnichovo Hradiště

Plútarchos: Ploutarchou Parallele en Biois Hellenon te kai Romaion (Životopisy slavných Řeků a Římanů), vydána Johannem Babelem v Basileji roku 1533. Kniha je součástí slavné, tzv.  jáchymovské latinské knihovny. V současné době se připravuje prohlášení knihovny za kulturní památku. V díle autor navzájem porovnává dvacet dva dvojic řeckých a římských osobností, které měly být vzorem a poučením pro život. Životopisy měly v minulosti velký význam, čerpali z nich náměty i světoví dramatici např. P Corneille, J. Racine nebo W. Shakespeare. Soubor pěti renesančních tisků z latinské knihovny zapůjčilo Město Jáchymov.

Důlní mapa z vyměřování cínových dolů a dolových měr podle jáchymovského horního řádu v Hřebečné v Krušných horách z roku 1562. Tento tisk je jedním z nestarších zobrazení dolů českého Krušnohoří a vlastně veškerých historických map na území dnešní České republiky. Originál je uložen v Národním archivu v Praze.

Repetiční teodolit zn. Starke a Krammerer – přístroj sloužil pro měření vertikálních a horizontálních úhlů repeticí, čili opakovaně, z důvodu pokud možno největší eliminace chyby. Z naměřených hodnot se vypočítával průměr. Repetiční teodolit pochází z počátku  20. století. Národní technické muzeum Praha – oddělení hornictví a hutnictví.

Pánský renesanční oděv saského typu, kde kombinace žluté a černé odráží heraldické barvy Saska, se skládá z prostříhaného kabátce, kalhot pod kolena, pláště a baretu. Předlohou k vytvoření kopie pánského oděvu byl portrét Štěpána Schlicka, který se dostal jako válečná kořist za třicetileté války do Švédska.  Obraz je uložen ve sbírkách Královského muzea ve Stockholmu. Autor není přesně určen, předpokládá se však, že jím mohl být, vzhledem k dalším kontaktům, Lucas Cranach st. (1472–1553) nebo umělec z jeho dílny. Obraz je opatřen nápisem: „Stephan Schlik Grefwe till Basfano ded 1526.“ Oděv byl ušit ve firmě Barrandov Studio a.s., divize Fundus.

 Cínový  cejch, vtlačená pečeť, nad níž bohyně s palmou drží hornický znak s textem po obvodu: DER NOTHEN ZECHE ZV ALTENBERG ZINNZEICHEN 1785 (Severní důl v Altenbergu cínový cejch 1785). Západočeské muzeum v Plzni  -  Národopisné muzeum Plzeňska.