|
Na
západním okraji historického Ostrova v sousedství slavného
Zámeckého parku (nazývaného kdysi Osmým divem světa) s
barokním Letohrádkem se rozkládá rozsáhlý klášterní
areál, odedávna známý jako Posvátný okrsek. Od padesátých
let 20. století zde sídlil vojenský útvar, za jehož trvání
zchátral a byl téměř zničen. Nedávná rozsáhlá
rekonstrukce klášterního areálu a Zámeckého parku obnovila
vzhled těchto památek do takové míry, že to mnozí návštěvníci
přirovnávají k zázraku. Součástí klášterního areálu je
nyní také nově vystavěné Ekocentrum s více než dvěma
stovkami zvířat.
|
Piaristický
klášter
Budova
kláštera včetně kostela byla vysvěcena roku 1674. Na zdejším
gymnáziu studovali chlapci z Ostrova i širokého okolí.
Vzešla odtud řada významných osobností (hudební skladatel J.
C. F. Fischer, fyzik a chemik Josef Loschmidt a další). Ve 20.
století zde bydlela v dívčí škole Sester křesťanské lásky
i herečka Zita Kabátová. Po velké rekonstrukci vznikl v konventu
soubor nadstandardních městských bytů.
více
naleznete ZDE
|

|
Pohřební
kaple
Julius Jindřich, vévoda sasko-lauenburský,
zatoužil roku 1644 vystavět pro svou rodinu mauzoleum a za dva
roky po jeho vysvěcení v něm byl sám pohřben (1665). Tato
osmiboká centrální stavba patří k architektonickým skvostům.
více
naleznete ZDE
|
|
Kaple
sv. Floriána
V roce 1691 zachvátil ostrovský zámek
požár, který se jako zázrakem nerozšířil na přilehlé město.
Bádenská markraběnka Franziska Sibylla Augusta dala z vděčnosti
sv. Floriánovi, ochránci před ohněm, postavit kapli. Kopule
nad vnitřním prostorem nese malbu Paola Manniho Vraždění betlémských
dětí, která je zajímavá i tím, že se v ní navzdory tématu
neobjevuje ani kapka krve. V 19. století sloužila stavba
jako sýpka, později tu byl Památník obětem I. světové války.
Nyní je zde Památník obětem násilí na Ostrovsku ve 20.
století.
více
naleznete ZDE
|
|
Einsiedelnská
kaple
Stavba
svou výjimečnou krásou přitahuje už zdálky pohledy návštěvníků.
Je kopií mariánské kaple ze švýcarského Einsiedelnu a
byla postavena na přání markraběnky bádenské v letech
1709-1710. Její obdoba stojí i v německém Rastattu, kam
markrabata přesídlila. Ke kapli se váže pověst o tom, jak
stavitel přelstil samotného ďábla, který mu údajně při
stavbě pomáhal.
více
naleznete ZDE
|
|
Kostel
Zvěstování Panny Marie
Kostel
původně spojoval s kaplí sv. Anny průchod, který byl později
z neznámých důvodů zazděn. Z vnitřního vybavení
kostela zbyly sice jen zlomky oltářů, několik soch a dva
obrazy, zachovala se však fotodokumentace, a tak vše, co přežilo
padesátá léta, je nyní vystaveno na svých původních místech.
Kostel slouží také jako dějiště rozmanitých kulturních akcí.
více
naleznete ZDE
|
|
|
V historickém komplexu budov
stojí ještě menší
kaple Bolestné Panny Marie, gloriet (altánek) a grota
(umělá jeskyně).
|
|