Areál zámku

Pohřební kaple Sasko-Lauenburských

Základní kámen k vybudování pohřební kaple položil sám Julius Jindřich, vévoda Sasko-Lauenburský dne 20. dubna 1644. K výstavbě rodového mauzolea si vybral odlehlé místo za zámeckou zahradou. Kaple byla slavnostně vysvěcena 16. září 1663. Nedlouho na to, 20. listopadu 1665, Julius Jindřich zemřel a podle svého posledního přání byl také v kapli pohřben. Centrální stavba na polygonálním půdorysu s osmibokou báňovitou střechou s lucernou a cibulí byla zevně členěna pomocí prostých dvojplášťových lisénových rámců. V interiéru byly po obvodu, mezi vtaženými pilíři, umístěny jednotlivé dvoupodlažní výklenkové kaple s emporami.

Rozhodnutí postavit v Ostrově kolej řádu Piaristů učinila vévodkyně Anna Magdaléna, vdova po Juliu Jindřichovi, vévodovi Sasko-Lauenburském dne 6. května 1666. Stavbu provedl v letech 1666-1671 pražský stavitel bavorského původu Martin Reiner. V letech 1672-1674 byly prováděny již dokončovací práce. Střed klášterního areálu tvoří kostel Zvěstování Panny Marie, jednolodní stavba s pravoúhlým presbytářem. Prostor lodi je zaklenut valenou klenbou s třemi páry trojúhelných nestyčných výsečí, vybíhajících z mohutných vnitřních pilířů. Jednolodní presbytář je zaklenut stejnou klenbou jako loď kostela s jedním párem trojúhelných výsečí. Mezi vtaženými pilíři lodi jsou umístěny úzké boční empory. Přímo z chrámové lodi byla krytou chodbou přístupná i pohřební kaple. Za závěrem, u sakristie, byla vystavěna velká hranolová věž, zvonice, zastřešená cibulovitou střechou s lucernou. Ke kostelu přiléhají na severu tři jednopatrová křídla kláštera, vymezující vnitřní dvůr s křížovou chodbou. Architektonické řešení fasád je velmi střídmé. Fasády jsou členěny lisénovými rámci a jednotlivými římsami. S přestávkami bylo v klášteře do roku 1876 Piaristické gymnázium. Od roku 1897 zde byl dívčí penzionát Sester křesťanské lásky. Od začátku padesátých let je klášter majetkem státu. 

Kaple sv. Floriána

Byla postavena v letech 1692-1693 na paměť požáru, který sice zachvátil zámek, ale na vlastní město se nerozšířil. Centrální hranolová stavba se zkosenými nárožími je zastřešena bání s lucernou. Fasáda je členěna zdvojeným pilastrovým řádem s lisénovými rámci. Interiér je členěn u zkosených nároží dvojicí představěných polosloupů s kompozitními hlavicemi. Římsou oddělená kupole nese malbu znázorňující Vraždění betlémských dětí a Nejsvětější Trojici od italského malíře Paola Manni. V letech 1793-1852 sloužila jako sýpka a skladiště. V roce 1933 byla renovována jako památník obětem první světové války.

Kaple Panny Marie Einsiedelnské

Byla postavena roku 1709-1710 patrně stavitelem J.M.Sockhem jako kopie poutní kaple ve švýcarském Einsiedelnu. Stavitel J.M.L.Rohrer postavil obdobnou kapli v roce 1715 i v Rastattu, kam z Ostrova přesídlili bádenští. Obdélná kaple s odsazeným pravoúhlým závěrem má bohatě architektonizováno vstupní průčelí, obrácené k městu. Fasádu průčelí člení představěné sloupy s kompozitními hlavicemi a nárožnými pilastry. Vstup rámují kanelované pilastry, nesoucí roztržený fronton s aliančním znakem majitelů panství - vlevo markrabat Bádenských, vpravo vévodů Sasko-Lauenburských. Celá stavba je završena vysokým štítem s reliéfem Smrti Panny Marie. Ve vrcholovém frontonu byla umístěna plastika Panny Marie, po stranách štítu další dva světci.